Robert Hofrichter

 

Robert Hofrichter, syn ruského legionáře Františka Hofrichtera, se narodil 17. prosince 1928 v Železném Brodě. V roce 1942, se mladý Robert zapojil do odboje proti okupantům. Spolu s přáteli Jiřím Hujerem a Vladimírem Kožíškem působili v železnobrodském družstvu Karla Zemana, které se podílelo na několika odbojových akcích.
V dubnu 1945 vnikli na půdu železnobrodské radnice, kde bylo skladiště německých zbraní a odcizili 2 kulomety, 2 000 nábojů, 3 automaty, 2 pušky a 10 ručních granátů. Když Němci zpozorovali krádež zbraní, přišlo gestapo vyšetřovat a vojín, který měl toho dne stráž se přiznal, že spal a za to byl zatčen a odvezen k německému soudu. To tvrdí Památník četnické stanice Železný Brod 1945, ale městský strážník Oldřich Kolzrt, který byl činný v protifašistickém odporu a jako člen Revolučního národního výboru se účastnil květnového povstání v Železném Brodě ve svých poznámkách k odboji na Železnobrodsku tvrdí, že vyšetřovat přijelo Gestapo až po neděli, kdy byly stopy po vloupání již uklizeny. Robert Hofrichter se aktivně účastnil Květnového povstání a 5. května 1945 byl postřelen do nohy. Téhož dne zemřel, za nevyjasněných okolností, Robertův otec František. Když skončila válka, stal se Robert Hofrichter vedoucím skautského oddílu v Železném Brodě. Po únoru 1948 se společenský i veřejný život v Československu změnil k nepoznání. Vítězná KSČ se rozhodla mít společenské a kulturní organizace pod jednotnou kontrolou. Proto bylo též rozhodnuto, že skautský oddíl Junák bude oficiálně přidán do Československého svazu mládeže. Toto rozhodnutí Komunistické strany však většina skautů odmítala. Proto se Robert Hofrichter rozhodl, společně se svými přáteli ze skautského oddílu, odejít do ilegality a opustit Československo. Jejich úkryt v Jizerských horách, v lesích nedaleko přehrady Souš vypátraly a přepadly 24. července 1949 bezpečnostní složky. Při přestřelce s příslušníky SNB byli zastřeleni dva členové skupiny, Jiří Haba a Tomáš Hübner, a tři členové skupiny byli vážně zraněni.
Rozsudkem Státního soudu v Praze ze dne 28. října 1949 byl Robert Hofrichter uznán vinným ze spáchání trestného činu velezrady a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 20 let, finančnímu trestu 50 000 Kčs, konfiskaci jmění a ztrátě čestných práv občanských a nezpůsobilosti k jejich opětovnému nabytí. Svůj trest si odpykal v nechvalně proslulých lágrech Jáchymov, Vojna u Příbrami, Rovnost. Z výkonu trestu byl Robert Hofrichter propuštěn 9. května 1962 na základě amnestie prezidenta republiky s podmínkou na deset let. Tato podmínka mu byla v roce 1965 snížena na pět let. Po propuštění nastoupil do podniku Pozemních prací, později pracoval na dráze jako posunovač. V roce 1969, po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, odjel i se svou rodinou do Vídně a později se usadil v USA, ve Virginii, asi čtyřicet kilometrů od Washingtonu. V Americe nejdříve pracoval jako dělník a později v projekční kanceláři stavební firmy, které zůstal věrný celý život. Dnes pravděpodobně žije na předměstí Chicaga.
Robert Hofrichter si požádal o osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Etická komise vlády České republiky mu toto osvědčení udělila, za aktivní působení v odbojové skupině působící u přehrady Souš v Jizerských horách.