2/2023: Lázeňská číška

Naše muzeum spravuje sbírku historického skla. V průběhu roku 2022 byla tato sbírka odborně zpracována PhDr. Jitkou Lněničkovou, která je skutečným expertem v oboru historického skla. Exponát měsíce je součástí této nově zpracované sbírky.

Lázeňská číška pochází z přelomu čtyřicátých a padesátých let 19. století a je ukázkou lázeňského skla ve stylu druhého rokoka. Polotovar, tj. samotná číška bez dekoru, pochází z některé ze šumavských skláren. Jedná se o sklo foukané do dřevěné formy. Než opustila číška šumavskou sklárnu, byla ještě brusičsky zušlechtěna. Další zušlechtění bylo provedeno již v nějaké dílně v Severních Čechách.

Číšku zdobí medailony se zlacenými rytinami. V prvním medailonu je na modré ploše latinkou německý nápis „Andenken / von / Teplitz“ („Památka z Teplic“), ve druhém je rytina s pohledem na velkou budovu se třemi věžemi s nápisem kurentem „Mariaschein“ („Bohosudov“ – jde o pohled na poutní areál a baziliku Panny Marie Bolestné), ve třetím medailonu je pohled na zámek a zámecký kostel v Duchcově s nápisem kurentem „Dux bei Teplitz“ („Duchcov u Teplic“), v posledním medailonu je pohled na kopec s altánem s nápisem „Wilhelmshöhe“ („Vilémova výšina“ – dříve výletní restaurace).

V první polovině 19. století byly Teplice významným lázeňským městem. Lázně navštívili např. Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang Goethe, Fryderyk Chopin, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a další významné osobnosti. Nicméně od 2. poloviny 19. století lázeňské město Teplice ztrácelo na významu v důsledku rozvoje průmyslu a charakter města se kvůli blízkým hnědouhelným dolům výrazně proměnil. Navíc Teplice těžko vyrovnávaly s konkurencí jiných lázeňských míst. A tak luxusní lázeňská číška z poloviny 19. století slouží jako připomínka vrcholu lázeňství v Teplicích, krátce před jeho úpadkem. A jak se exponát dostal do Městského muzea v Železném Brodě? Těžko říci. Prameny mlčí a číška sama nám to neřekne. Zřejmě cesta lázeňské číšky do našeho muzea zůstane neobjasněna.